Prosinec 2005

Pár slov o "soutěžících"

23. prosince 2005 v 8:17 | Any |  Any a metodologie vědy
Filozof vědy 20. stol. -"reality show" : pár slov o soutěžících
Vědecký vývoj, podle Poppera, vychází z problémů, ne z pozorování - dějiny vědy nejsou tedy dějinami teorií, nýbrž spíše dějinami problémových situací a jejich změn. Vývoj vědy je odstraňováním omylů. Za vědecké Popper považuje to, co je falzifikovatelné. Hypotéza, která vydrží hodně testů a nepodaří se ji vyvrátit, je věrohodná.
Pokrok vědeckého poznání není přímočarý, ale je čas od času přerušován zásadními zvraty. Podle Kuhna se teorie vyvíjí ve dvou velkých etapách - etapě "normální vědy" a etapě "vědecké revoluce". Střídání etap nastává díky změně paradigmatu.
Lakatos zdůrazňuje spíše význam vnitřních faktorů vývoje vědy. Zavádí pojem "výzkumný program", který je analogický Kuhnově paradigmatu. Podle Lakatose dochází ke změnám teorií tím způsobem, že staré teorie se vyčerpávají, vznikají anomálie a ty následně vedou ke změnám paraidigmat.
Nejradikálnější kritik předchozí filozofie vědy a vývoje vědy vůbec. Podle Feyerabenda neexistuje fáze normální vědy. Nové myšlenky se nerodí jen v krizových obdobích, nýbrž neustále - ve vědě tedy panuje stav "permanentní revoluce".
Vědění, podle Lyotarda, mění status v souvislosti se vstupem vědy i společnosti do postindustriálního věku. Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno, a je a bude konzumováno proto, aby bylo zhodnoceno v další produkci. Přestává tak být vlastním účelem samo o sobě a stává se základní výrobní silou.

Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

9. prosince 2005 v 7:43 | Any |  Any a metodologie vědy
Sociologický výzkum - Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě UK
Dnes se v rámci kurzu metodologie vědy budu zabývat sociologickým výzkumem, který je věnován současným postojům veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Cílem tohoto výzkumu je, jak autoři-studenti uvádějí v úvodu své závěrečné práce, zachytit co nejširší spektrum postojů pražské veřejnosti k Filozofické fakultě UK. Studie si dále klade za cíl objasnit:
- jaký je celkový obraz FF UK mezi širokou veřejností,
- jak je FF UK hodnocena v porovnání s jinými fakultami UK,
- jaké akce a osobnosti jsou spojovány s FF UK,
- stupeň znalosti a přesnost informací veřejnosti o FF UK.
Sociologický výzkum byl proveden metodou dotazníkového šetření, v jehož rámci bylo osloveno 200 obyvatel Prahy. Na výzkumu se podíleli sami studenti, kteří měli k dispozici několik vyškolených tazatelů.
Samotnou metodiku použitou pro tento výzkum považuji za vhodnou s ohledem na účel dané studie. Ta si podle autorů neklade za cíl objektivní postihnutí problému, ale chce se stát podkladem pro další komplexnější výzkumy. Pozitivně hodnotím také to, že respondenti byli vybírání cíleně. Takové odpovědi jsou samozřejmě mnohem lépe vypovídající než např. data získaná z ankety, na kterou může odpovídat kdokoli, či data získaná od náhodně zvolených respondentů. Mínusem by mohlo být to, že respondenti byli vybíráni pouze v Praze, kde se výsledky mohou významně lišit od celorepublikých.
Podobný výzkum bych se snažila provést na mnohem větším počtu repondentů, neboť 200 odpovídajících je pro objektivní výzkum nedostatečné. Toto ovšem, jak jsem již uvedla výše, autoři vysvětlují již v úvodu studie. Tím je tedy zodpovězena i následující otázka, zdali je vzorek respondentů reprezentativní. Domnívám se, že co do počtu respondentů, vzorek reprezentativní není. Naopak tím, že se při výzkumu postupovalo podle kvótního předpisu pro Prahu, byla zřetelná snaha postihnout nejrůznější věkové a vzdělanostní kategorie a být tedy alespoň v tomto ohledu co nejobjektivnější.
Většinu otázek obsažených v tomto výzkumu považuji za vhodné a relevantní. Kladně bych hodnotila i využití techniky sémantického diferenciálu, která usnadňuje rozhodování respondentů. Některé otázky se mně osobně ale zdály nejednoznačné a pro odpovídající osoby složité. Jedná se např. o otázky, zda je FF UK líná/pracovitá či rychlá/pomalá. Odpovědi na tyto otázky jsou sice zajímavé, ale do tohoto sociologického průzkumu, podle mého názoru, nevhodné. Správně zvolené jsou jistě otázky, které přisuzují FF UK vlastnosti, jako např. tradiční/moderní, známý/neznámý ... Také by asi bylo zajímavé zjistit, jak by odpověď na otázku "Kdo je děkanem FF UK?" dopadla bez nabídky výběru jmen.
Dotazník se mi pro pilotní výzkum jeví jako dostačující a žádné další otázky bych nepřidávala. Samozřejmě v případě dalšího komplexnějšího výzkumu by se dotazník mohl rozšířit.
Na základě tohoto pilotního výzkumu bych navrhovala zamyslet se především nad tím, proč vzdělanější lidé hodnotí FF UK hůře než lidé s nižším vzděláním. Znamená to snad, že přetrvávající dobré jméno fakulty již neodpovídá současnému stavu? Nebo jsou vzdělanější lidé kritičtější? A kolik z nich studovalo na FF UK a zná poměry na fakultě zevnitř? Odpovědi na tyto otázky, stejně tak jako zlepšení prezentace nejen FF, ale i celé UK, bych si kladla za cíl do budoucna.