Any a metodologie vědy

Reality show

9. ledna 2006 v 11:49 | Any
Filozof vědy 20. stol. - "reality show"
Nyní bych se ráda věnovala pár slovy hypotetické reality show "Filozof vědy 20. století". V případě, že by se zmínění filozofové stali účastníky reality show a museli společně strávit několik měsíců v jednom domě, jistě by to byla zajímavá podívaná. Jak je vidět z krátkého shrnutí některých myšlenek jednotlivých filozofů, jsou jejich názory diametrálně odlišné, a tak by vztahy v domě byly jistě velmi napjaté. Přesto, že by taková reality show byla jistě intelektuálně velmi na výši, domnívám se, že by mezi soutěžícími také docházelo k nepříjemným konfliktům a rozepřím. Na rozdíl od soutěžících v současných reality show by tito k sobě navzájem pravděpodobně byli shovívavější a snažili by se akceptovat své vskutku rozdílné názory na svět.
Věčnými rivaly by se asi stali K.R. Popper se svým kumulativním pohledem na vývoj vědy a T.S. Kuhn jako zastánce vědeckých revolucí a změn paradigmat. I. Lakatos by ve vile mohl být v roli "usmiřovače" znesvářených stran. Sám se ve svých tezích snažil dospět ke kompromisnímu spojení Popperovy teorie falzifikace s Kuhnovou teorií paradigmat. Ve svých myšlenkách se také snažil vyvarovat dogmatismu i relativismu. Přesto, že by svým chováním mohl být Lakatos divákům sympatický, domnívám se, že vítězem by se bezesporu stal P. Feyerabend. Je totiž svými názory velmi výrazný a kritický a své myšlenky je schopen srozumitelně formulovat. Divákům by se jistě líbilo i jeho hlásání svobody a volnosti. Pravděpodobně by ze všech soutěžících byl i nejzábavnější.
P. Feyerabend se dokonce ve skutečnosti několikrát setkal s K.R. Popperem, jehož myšlenkami byl zpočátku velmi ovlivněn, později se však stal jeho kritikem.

Pár slov o "soutěžících"

23. prosince 2005 v 8:17 | Any
Filozof vědy 20. stol. -"reality show" : pár slov o soutěžících
Vědecký vývoj, podle Poppera, vychází z problémů, ne z pozorování - dějiny vědy nejsou tedy dějinami teorií, nýbrž spíše dějinami problémových situací a jejich změn. Vývoj vědy je odstraňováním omylů. Za vědecké Popper považuje to, co je falzifikovatelné. Hypotéza, která vydrží hodně testů a nepodaří se ji vyvrátit, je věrohodná.
Pokrok vědeckého poznání není přímočarý, ale je čas od času přerušován zásadními zvraty. Podle Kuhna se teorie vyvíjí ve dvou velkých etapách - etapě "normální vědy" a etapě "vědecké revoluce". Střídání etap nastává díky změně paradigmatu.
Lakatos zdůrazňuje spíše význam vnitřních faktorů vývoje vědy. Zavádí pojem "výzkumný program", který je analogický Kuhnově paradigmatu. Podle Lakatose dochází ke změnám teorií tím způsobem, že staré teorie se vyčerpávají, vznikají anomálie a ty následně vedou ke změnám paraidigmat.
Nejradikálnější kritik předchozí filozofie vědy a vývoje vědy vůbec. Podle Feyerabenda neexistuje fáze normální vědy. Nové myšlenky se nerodí jen v krizových obdobích, nýbrž neustále - ve vědě tedy panuje stav "permanentní revoluce".
Vědění, podle Lyotarda, mění status v souvislosti se vstupem vědy i společnosti do postindustriálního věku. Vědění je a bude produkováno proto, aby bylo prodáváno, a je a bude konzumováno proto, aby bylo zhodnoceno v další produkci. Přestává tak být vlastním účelem samo o sobě a stává se základní výrobní silou.

Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze

9. prosince 2005 v 7:43 | Any
Sociologický výzkum - Postoj veřejnosti k Filozofické fakultě UK
Dnes se v rámci kurzu metodologie vědy budu zabývat sociologickým výzkumem, který je věnován současným postojům veřejnosti k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Cílem tohoto výzkumu je, jak autoři-studenti uvádějí v úvodu své závěrečné práce, zachytit co nejširší spektrum postojů pražské veřejnosti k Filozofické fakultě UK. Studie si dále klade za cíl objasnit:
- jaký je celkový obraz FF UK mezi širokou veřejností,
- jak je FF UK hodnocena v porovnání s jinými fakultami UK,
- jaké akce a osobnosti jsou spojovány s FF UK,
- stupeň znalosti a přesnost informací veřejnosti o FF UK.
Sociologický výzkum byl proveden metodou dotazníkového šetření, v jehož rámci bylo osloveno 200 obyvatel Prahy. Na výzkumu se podíleli sami studenti, kteří měli k dispozici několik vyškolených tazatelů.
Samotnou metodiku použitou pro tento výzkum považuji za vhodnou s ohledem na účel dané studie. Ta si podle autorů neklade za cíl objektivní postihnutí problému, ale chce se stát podkladem pro další komplexnější výzkumy. Pozitivně hodnotím také to, že respondenti byli vybírání cíleně. Takové odpovědi jsou samozřejmě mnohem lépe vypovídající než např. data získaná z ankety, na kterou může odpovídat kdokoli, či data získaná od náhodně zvolených respondentů. Mínusem by mohlo být to, že respondenti byli vybíráni pouze v Praze, kde se výsledky mohou významně lišit od celorepublikých.
Podobný výzkum bych se snažila provést na mnohem větším počtu repondentů, neboť 200 odpovídajících je pro objektivní výzkum nedostatečné. Toto ovšem, jak jsem již uvedla výše, autoři vysvětlují již v úvodu studie. Tím je tedy zodpovězena i následující otázka, zdali je vzorek respondentů reprezentativní. Domnívám se, že co do počtu respondentů, vzorek reprezentativní není. Naopak tím, že se při výzkumu postupovalo podle kvótního předpisu pro Prahu, byla zřetelná snaha postihnout nejrůznější věkové a vzdělanostní kategorie a být tedy alespoň v tomto ohledu co nejobjektivnější.
Většinu otázek obsažených v tomto výzkumu považuji za vhodné a relevantní. Kladně bych hodnotila i využití techniky sémantického diferenciálu, která usnadňuje rozhodování respondentů. Některé otázky se mně osobně ale zdály nejednoznačné a pro odpovídající osoby složité. Jedná se např. o otázky, zda je FF UK líná/pracovitá či rychlá/pomalá. Odpovědi na tyto otázky jsou sice zajímavé, ale do tohoto sociologického průzkumu, podle mého názoru, nevhodné. Správně zvolené jsou jistě otázky, které přisuzují FF UK vlastnosti, jako např. tradiční/moderní, známý/neznámý ... Také by asi bylo zajímavé zjistit, jak by odpověď na otázku "Kdo je děkanem FF UK?" dopadla bez nabídky výběru jmen.
Dotazník se mi pro pilotní výzkum jeví jako dostačující a žádné další otázky bych nepřidávala. Samozřejmě v případě dalšího komplexnějšího výzkumu by se dotazník mohl rozšířit.
Na základě tohoto pilotního výzkumu bych navrhovala zamyslet se především nad tím, proč vzdělanější lidé hodnotí FF UK hůře než lidé s nižším vzděláním. Znamená to snad, že přetrvávající dobré jméno fakulty již neodpovídá současnému stavu? Nebo jsou vzdělanější lidé kritičtější? A kolik z nich studovalo na FF UK a zná poměry na fakultě zevnitř? Odpovědi na tyto otázky, stejně tak jako zlepšení prezentace nejen FF, ale i celé UK, bych si kladla za cíl do budoucna.

Jsou Vyvolení úspěšnější?

22. listopadu 2005 v 7:12 | Any
Vyvoleni vs. BigBrother - Jsou Vyvolení úspěšnější
Dnes bych se ráda věnovala dokazování, v předešlém příspěvku vyslovené, hypotézy "Reality show Vyvolení je úspěšnější než show BigBrother".
K testování této hypotézy bych využila 1. monitoring tisku, 2. rozhovory/ankety se školáky (ti jsou podle mého názoru největší cílovou skupinou) a 3. grafy sledovanosti televizních pořadů. Výsledky bych následně porovnala s hypotézou a vyslovila se pro nebo proti. V případě, že by má hypotéza byla potvrzena, mohla by v budoucnu stát teorií...;-))
Osobně se stále přikláním k potvrzení hypotézy, tj. že Vyvolení jsou úspěšnější než BigBorther. Důvodů je jistě mnoho. Jedním z nich by mohl být např. dřívější start soutěže. Domnívám se ale, že jedním z nejdůležitějších faktorů je, že soutěžící reality show Vyvolení jsou v mnoha ohledech mladým lidem bližší. Jsou to, s jistou nadsázkou, "normální" lidé - často spíše mladšího věku. Reality show BigBrother naopak působí dojmem mexických telenovel.
Myslím, že k fenoménu reality show je napsáno až až......

Reakce na příspěvek z blogu "http://liskovar.bloguje.cz/"

2. listopadu 2005 v 12:16 | Any
Reakce na příspěvek z blogu http://liskovar.bloguje.cz/"
Má reakce bude směřovat na tento příspěvek:
"Vyvoleni jeste jednou
Vratme se tedy jeste jednou k otazce Vyvolenych. Opravdu by me zajimalo, jak ovlivnuje tato reality show volny cas. Je mozne, ze nekteri lide zasvetili vestinu volneho casu sledovanim Vyvolenych a to jak formou televizniho vysilani, tak precitanim informaci v tisku, na Internetu.
Hypoteza: Reality show vede teenagery k rozvijeni svych schopnosti a dovednosti.
Vyzkum: vyzkum bych provedla prostrednictvim ankety, kde by cilovou skupinou byli studenti zakladnich skol a gymnazii v rozmezi 15-18 let.
Ziskane udaje bych rozdelila do 2 hledisek: Prvni hledisko - zde bych se zabyvala teenagery, kteri nepropadli vasni Vyvolenych a ve svem volnem case se radeji venuji svym konickum. Druhe hledisko - zde by byli jedinci, kteri reality show sleduji a k ucastnikum teto souteze vzhlizeji a snazi se je napodobit (napr. Regina maluje - dany jedinec se prihlasi na malovani)."
Po zadání úkolu, který jsme dostali na metodologii vědy, tj. podívat se na reality show "jiným pohledem", jsem se zeptala mých kamarádů-učitelů, jak moc tato televizní zábava ovlivňuje jejich žáky. Potvrdilo se mi to, co jsem očekávala. Ve třídách, které oni učí - 6.-9.ročník - jsou především Vyvolení hlavním předmětem rozhovorů těchto dětí. (Otázce "Proč právě Vyvolení?" se věnuji a budu věnovat ve svých příspěvcích..). Zde bych si jen na základě těchto několika málo informací ze škol dovolila popřít výše uvedenou hypotézu. Domnívám se, že cílem a důsledkem sledování reality show není rozvíjení dovedností teenagerů, ale právě naopak, jejich připoutání k televizním obrazovkám. Maximální vyvinuté úsilí je pak psaní sms pro jejich oblíbené Vyvolené. (Pozn.: Kdo píše ty statisíce sms je mi také záhadou..........)

Otázka k diskuzi

25. října 2005 v 9:33 | Any
Chybí Vyvoleným knihy??

Metodologie vědy a reality show

25. října 2005 v 9:18 | Any
Metodologie vědy a reality show
Pokusím se zde, v rámci předmětu metodologie vědy, "vědecky" zamyslet nad fenoménem reality show, která v současnosti ovládá naše obrazovky.
Napadá mě, zda je vůbec označení reality show pro pořady typu Vyvolení a Big Brother vypovídající. Osoby v obou vilách má divák obrazovek možnost pozorovat cca 2 hodiny denně. Prostor pro manipulaci je tedy ze strany televizní produkce ohromný. Vytvořit objektivní 2 hodinový sestřih z 24 hodin je podle mého názoru nemožné. Na druhou stranu, exsituje možnost zaplatit si sledování vily přes webkamery nebo poslouchat jednotlivé účastníky reality show po telefonu, ale vůbec si nedokáži představit, že by toto někdo využíval:-) Osobně mi stačí, že kdykoli pustím televizi, tak na mě koukají loga těchto pořadů a tváře soutěžících.
Reality show ale nejsou plné jen televizní obrazovky, jsou také běžnou součástí všech časopisů, novin, reklam, internetu.... Především se ale všude dozvídáme o show Vyvolení. Otázkou, kterou jsem si tedy položila, je: "Který ze dvou současně běžících formátů reality show je úspěšnější? Vyvolení nebo Big Brother?"
Nejen podle dostupných grafů sledovanosti je nesporně úspěšnější show Vyvolení. Dalším důkazem je např. počet a umístění článků na téma reality show v tisku (bohužel nemám na mysli jen bulvární tisk, kde jsou drby o účastnících reality show každodenním tématem číslo 1) atd..
Moje hypotéza tedy je: "Reality show Vyvolení je úspěšnější než show Big Brother". Je ale tato show úspěšnější protože její vysílání začalo dříve? Je to, že se o ní více píše následkem její úspěšnosti nebo naopak? Jsou lidé v show vyvolení sympatičtější? Tak o tom zase příště.....
 
 

Reklama